Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejsme jako oni - po 25 letech

19. 02. 2015 22:30:55
Čtvrt století je dostatečný odstup pro zhodnocení dějinného významu KSČ(M) a vynesení jednoznačného soudu.

Každá země světa si prošla určitým historickým obdobím své existence, na které není (minimálně) pyšná. Někdy toto období trvalo pár let, někdy pár desetiletí. Ale všechny země se z něj vymanily. Následovala určitá sebereflexe, poučení a hledání cesty jak tuto historickou chybu neopakovat, protože cena za poznání, že „tudy cesta nevede“ byla hodně vysoká (a obvykle vykoupena i krví národa).

Poláci zaplatili za své velkopanství (hraní si na velmoc mezi světovými válkami) přepadením oběma mocnějšími sousedy, následným krvavým terorem „hnědých“ a ocelovými pouty „rudých“. Poučeni úzce spolupracují se svými spojenci. Italským snem o obnovení římského impéria se přehnala fronta druhé světové války a Italové se navždy zbavili svého Duceho. Výsledkem vlády nacistů byla (mimojiné) do kořenů rozvrácená země se zákazem strany, která rozvrat způsobila. A ke cti Němců je nutné přiznat, že dodnes potírají velmi přísně veškeré projevy, které by byť jen mohly připomínat symboliku, názory či politiku NSDAP.

Češi žili po staletí v „Žaláři národů“, ale upřímně řečeno šlo spíše o relativně luxusní „ústav“, kde zůstal dostatek prostoru pro růst a vývoj národa. Byť pod stálým dohledem bachaře. Po krátkém období samostatnosti byla naše země uvržena do spárů orlice nesoucí svastiku. Nepochybně šlo o nejtěžší zkoušku naší země, ale vyšli jsme z ní se ctí. Stačí vzpomenout na naše zahraniční armády na východní frontě, západní frontě i v píscích Sahary, na domácí odbojáře, na spoustu bezejmenných udržujících loajalitu k myšlence Masarykovy republiky, na popravené/umučené jen pro svůj názor či původ, na barikádníky Pražského povstání,......... Ne, II.SV nebyl čas naší hanby – přestože jsme byli donuceni ohnout páteř, čest nám zůstala (tedy většině z nás). A na to můžeme, musíme být pyšní.

Po krátké iluzi svobody přišla desetiletí, pro která jsme si dobrovolně (opravdu nás nikdo nenutil, možnost volby jsme měli...) navlékli pouta otroka, ohnuli hřbet a s úsměvem idiota zpívali písně o lásce k velké zemi na východě, pod moudrým a přísným dohledem Strany.

V roce 1989 jsme se opět narovnali a země se nadechla k další svobodné etapě své existence. Měli jsme povinnost jednou provždy vyřešit svou minulost a zavrhnout jí, jako to udělali již zmiňovaní Němci – zakázat stranu (a ideologii), která držela čtyři desetiletí v ruce bič, pojmenovat zlo, které napáchala, potrestat viníky, napravit staré křivdy. Ale?

Ale my nejsme jako oni... Staré křivdy jsme napravili (nebo aspoň většinu...), zlo jsme pojmenovali (i když ONI dnes opět tvrdí, že o žádné zlo nešlo...), viníkům jsme velkoryse odpustili (co jsme si, to jsme si...) a Strana vesele jede dál (kola vlaku se točí...).

Čtvrt století svobody a už zase vystrkují růžky a jejich drzost je čím dál větší. Europoslanec (paradox: strana vystupující, již ze své podstaty, proti myšlence EU a odsuzující vstup ČR do Unie, se podílí na jejím řízení...) bezostyšně lže o přítomnosti vojsk ze členských zemí NATO v bojích o přežití Ukrajiny. Soudružka poslankyně se klaní hrobu zločineckého prezidenta, plive na hroby popravených politických vězňů, ráda by přepisovala školní učebnice dějepisu a nejnověji brojí proti fotce demokraticky zvoleného /bývalého/ prezidenta. Jiný soudruh jezdí dohlížet do odtrženecké oblasti na volby, jež neuznal ani demokratický svět ani stát podporující jí v jejím separatismu. A další, a další. Lžou nám, lžou nám do očí a jejich drzost a klam má stoupající tendence.

Nejsme jako oni – toto heslo si vykládají jako svou beztrestnost (a naší slabost). Po kapkách dál pouští jed, tak jim ukažme, že pohár trpělivosti právě naplnili. Zakažme tuto stranu. Že nejsme jako oni, už jsme dokázali. Teď nastal čas, kdy už můžeme bez emocí hodnotit uplynulá desetiletí pod jejich vládou – zákaz této ideologie udělá definitivní tečku za temnou epochou naší historie, která nás stála nejen krev obětí, ale i pozastavení historického, kulturního a ekonomického vývoje.

Autor: Milan Mrkáček | čtvrtek 19.2.2015 22:30 | karma článku: 17.19 | přečteno: 676x

Další články blogera

Milan Mrkáček

Zvýšení porodnosti - změna v myšlení státu

Opět se rozvířila diskuze o podpoře rodin v ČR. Lidovci přichází s návrhem daňového zvýhodnění rodičů. Někteří odborníci současně navrhují, aby se počet dětí promítl i do výše budoucích důchodů – ti, kteří mají dítě, by měli vyšš

15.8.2015 v 17:18 | Karma článku: 15.58 | Přečteno: 765 | Diskuse

Milan Mrkáček

Těžký den Velitele

"Uff, je to za mnou," řekl si Velitel, "ale kde se stala chyba? Na internetu nás bylo přes 10 tisíc... Tak proč jsem zůstal sám? Zase".

1.4.2015 v 23:07 | Karma článku: 24.69 | Přečteno: 797 | Diskuse

Milan Mrkáček

Kdo bude příštím prezidentem ČR?

Miloš Zeman je prezidentem již/teprve dva roky. To znamená, že volba nové hlavy státu nás čeká již/až za tři roky. Kdo pro tyto volby přichází v úvahu? Možní kandidáti:

24.2.2015 v 13:49 | Karma článku: 18.88 | Přečteno: 5792 | Diskuse

Milan Mrkáček

Dva důvody obhajoby Kremlu

Do teď jsem přesně nechápal, co vede některé lidi ve slepé podpoře politiky Kremlu. Neuměl jsem si vysvětlit, jak mohou obracet zcela zjevná fakta, překrucovat zprávy, popírat zveřejněné důkazy, omlouvat neomluvitelné.

22.2.2015 v 15:12 | Karma článku: 26.46 | Přečteno: 1378 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Přemysl Čech

Kam až je Babiš ochoten zajít v touze po moci?

Před čtyřmi lety Andrej Babiš psal, že pokud si někdo myslí, že ho těší vstoupit na politickou scénu, tak ať na takovou myšlenku hodně rychle zapomene. Jeho úmysly jsou čistější než čisté a jinak to u něj ani být nemůže.

24.10.2017 v 10:24 | Karma článku: 14.13 | Přečteno: 409 | Diskuse

Jan Dvořák

Oranžoví hasiči – reportáž z elitního útvaru ze služebny v Hybernské ulici v Praze

Elitní útvar si zakládá na sto čtyřicetileté tradici. V jeho čele byli a jsou význační hasiči, kteří to s hadicemi dotáhli vysoko, až na Hrad či do Strakovky. Bezhlavě nekropí, a raději dvakrát měří, než aby jednou stříkli vedle.

24.10.2017 v 10:23 | Karma článku: 7.92 | Přečteno: 148 | Diskuse

Vladimír Zeman

Povolební chaos.

Přečetl jsem si pozorně komentář Václava Klause ml. k právě proběhlým volbám. Vážně bych si přál koalici ANO a ODS už kvůli možné nominaci Václava Klause ml. na ministra školství. To je rezort, který potřebuje odborníka.

24.10.2017 v 10:04 | Karma článku: 20.04 | Přečteno: 347 | Diskuse

Tomáš Hodek

O zvířátkách v lese díl 1.

Zrzohlávek, Bazilišek a Bělovlásek se utábořili v lese a začali jej společně zvelebovat. Zorganizovali výsadbu jablečného sadu, neboť se dohodli, že jablíčka se snadno sklízejí a hodně se na nich vydělá.

24.10.2017 v 9:55 | Karma článku: 5.92 | Přečteno: 128 | Diskuse

Jaromír Šiša

Babiš má napečeno i pro partnery. Záleží na tom, jaký budou mít hlad po moci.

Ve změti politických stran se hlasy lovily jako ryby v sádku. Ale ne zase až tak, aby se vítězové mohli okamžitě nabažit moci. Potřebují někoho, kdo nakonec překoná všechny delegované diety a začne se cpát taky.

24.10.2017 v 9:41 | Karma článku: 11.33 | Přečteno: 238 | Diskuse
Počet článků 23 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1340

"Obyčejný" občan, kterému není lhostejný svět kolem.

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.