Nejsme jako oni - po 25 letech

19. 02. 2015 22:30:55
Čtvrt století je dostatečný odstup pro zhodnocení dějinného významu KSČ(M) a vynesení jednoznačného soudu.

Každá země světa si prošla určitým historickým obdobím své existence, na které není (minimálně) pyšná. Někdy toto období trvalo pár let, někdy pár desetiletí. Ale všechny země se z něj vymanily. Následovala určitá sebereflexe, poučení a hledání cesty jak tuto historickou chybu neopakovat, protože cena za poznání, že „tudy cesta nevede“ byla hodně vysoká (a obvykle vykoupena i krví národa).

Poláci zaplatili za své velkopanství (hraní si na velmoc mezi světovými válkami) přepadením oběma mocnějšími sousedy, následným krvavým terorem „hnědých“ a ocelovými pouty „rudých“. Poučeni úzce spolupracují se svými spojenci. Italským snem o obnovení římského impéria se přehnala fronta druhé světové války a Italové se navždy zbavili svého Duceho. Výsledkem vlády nacistů byla (mimojiné) do kořenů rozvrácená země se zákazem strany, která rozvrat způsobila. A ke cti Němců je nutné přiznat, že dodnes potírají velmi přísně veškeré projevy, které by byť jen mohly připomínat symboliku, názory či politiku NSDAP.

Češi žili po staletí v „Žaláři národů“, ale upřímně řečeno šlo spíše o relativně luxusní „ústav“, kde zůstal dostatek prostoru pro růst a vývoj národa. Byť pod stálým dohledem bachaře. Po krátkém období samostatnosti byla naše země uvržena do spárů orlice nesoucí svastiku. Nepochybně šlo o nejtěžší zkoušku naší země, ale vyšli jsme z ní se ctí. Stačí vzpomenout na naše zahraniční armády na východní frontě, západní frontě i v píscích Sahary, na domácí odbojáře, na spoustu bezejmenných udržujících loajalitu k myšlence Masarykovy republiky, na popravené/umučené jen pro svůj názor či původ, na barikádníky Pražského povstání,......... Ne, II.SV nebyl čas naší hanby – přestože jsme byli donuceni ohnout páteř, čest nám zůstala (tedy většině z nás). A na to můžeme, musíme být pyšní.

Po krátké iluzi svobody přišla desetiletí, pro která jsme si dobrovolně (opravdu nás nikdo nenutil, možnost volby jsme měli...) navlékli pouta otroka, ohnuli hřbet a s úsměvem idiota zpívali písně o lásce k velké zemi na východě, pod moudrým a přísným dohledem Strany.

V roce 1989 jsme se opět narovnali a země se nadechla k další svobodné etapě své existence. Měli jsme povinnost jednou provždy vyřešit svou minulost a zavrhnout jí, jako to udělali již zmiňovaní Němci – zakázat stranu (a ideologii), která držela čtyři desetiletí v ruce bič, pojmenovat zlo, které napáchala, potrestat viníky, napravit staré křivdy. Ale?

Ale my nejsme jako oni... Staré křivdy jsme napravili (nebo aspoň většinu...), zlo jsme pojmenovali (i když ONI dnes opět tvrdí, že o žádné zlo nešlo...), viníkům jsme velkoryse odpustili (co jsme si, to jsme si...) a Strana vesele jede dál (kola vlaku se točí...).

Čtvrt století svobody a už zase vystrkují růžky a jejich drzost je čím dál větší. Europoslanec (paradox: strana vystupující, již ze své podstaty, proti myšlence EU a odsuzující vstup ČR do Unie, se podílí na jejím řízení...) bezostyšně lže o přítomnosti vojsk ze členských zemí NATO v bojích o přežití Ukrajiny. Soudružka poslankyně se klaní hrobu zločineckého prezidenta, plive na hroby popravených politických vězňů, ráda by přepisovala školní učebnice dějepisu a nejnověji brojí proti fotce demokraticky zvoleného /bývalého/ prezidenta. Jiný soudruh jezdí dohlížet do odtrženecké oblasti na volby, jež neuznal ani demokratický svět ani stát podporující jí v jejím separatismu. A další, a další. Lžou nám, lžou nám do očí a jejich drzost a klam má stoupající tendence.

Nejsme jako oni – toto heslo si vykládají jako svou beztrestnost (a naší slabost). Po kapkách dál pouští jed, tak jim ukažme, že pohár trpělivosti právě naplnili. Zakažme tuto stranu. Že nejsme jako oni, už jsme dokázali. Teď nastal čas, kdy už můžeme bez emocí hodnotit uplynulá desetiletí pod jejich vládou – zákaz této ideologie udělá definitivní tečku za temnou epochou naší historie, která nás stála nejen krev obětí, ale i pozastavení historického, kulturního a ekonomického vývoje.

Autor: Milan Mrkáček | čtvrtek 19.2.2015 22:30 | karma článku: 17.67 | přečteno: 699x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 24.95 | Přečteno: 487 | Diskuse

Petr Štrompf

Utažený kremelský šroub. Stržený závit pak způsobí pohromu

Islamisté vraždící v Moskvě. Mrtví na obou stranách ukrajinské fronty. Represe režimu, žijícího ve strachu o sebe samého. Šrouby stále utahuje a bude je utahovat ještě víc.

26.3.2024 v 17:34 | Karma článku: 18.71 | Přečteno: 463 | Diskuse

Michal Sabó

Rudá záře nad Moskvou aneb mají teroristi právo na soucit?

Útok v Rusku, při němž útočníci v koncertním sále na okraji Moskvy v pátek zabili nejméně 133 lidí a mnoho dalších zranili, nám nastavil zrcadlo. Máme Rusko litovat?

26.3.2024 v 7:13 | Karma článku: 36.52 | Přečteno: 2302 | Diskuse

Bohumír Šimek

Je Babiš bezpečnostní riziko?

Mimořádná schůze sněmovny, tentokrát svolaná vládní pětikoalicí, které přetekl kalich trpělivosti, a která zvažuje riziková chování opozice, a opozice obviňující z bezpečnostního rizika vládu. Kdo má pravdu?

25.3.2024 v 18:15 | Karma článku: 22.86 | Přečteno: 648 | Diskuse
Počet článků 23 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1351

"Obyčejný" občan, kterému není lhostejný svět kolem.

 

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...