Miloš Zeman je prezidentem již/teprve dva roky. To znamená, že volba nové hlavy státu nás čeká již/až za tři roky. Kdo pro tyto volby přichází v úvahu? Možní kandidáti:
Troufnu si tvrdit, že stávající prezident Miloš Zeman bude mít snahu svou volbu obhájit (tedy za předpokladu dobrého zdravotního stavu). Přestože tvrdil, že bude prezidentem všech, tuto úlohu nezvládl. Naopak se mu podařilo rozdělit společnost na své vyhraněné zastánce a ještě vyhraněnější odpůrce. Jde o jednu z mála (možná jedinou) aktivit, ve kterých několikanásobně překonal své předchůdce. Zda oprávněně či neoprávněně, je na zvážení každého z nás, ale domnívám se, že tato jeho „vlastnost“ ho diskvalifikuje z pozice favorita příštích voleb.
V minulých týdnech informoval veřejnost o své budoucí kandidatuře na post prezidenta senátor Zdeněk Škromach (http://zpravy.idnes.cz/zadny-vtip-kandidaturu-na-prezidenta-beru-vazne-prohlasil-skromach-11q-/domaci.aspx?c=A150202_150503_domaci_fer). Tento politik, mající neutuchající zálibu v pořizování „SELFIEček“ , je velmi aktivní na internetu, hlavně na sociálních sítích. Dá se očekávat, že s blížícími se volbami bude jeho i-aktivita narůstat. Je otázkou, zda-li by zrovna místopředseda Senátu P ČR dokázal opět sjednotit národ – charizmem ideového sjednotitele ani dostatečným taktem zrovna neoplývá. Uškodit mu může i jeho role v povolebním guláši po volbách do PSP ČR v roce 2013, kdy se scházel za zády předsedy své strany s prezidentem (kujme pikle, kujme pikle) – nepochybuji, že jeho političtí oponenti mu toto ještě připomenou. A ideální dobou bude předvolební boj.
V minulých volbách se, pro velkou část obyvatel překvapivě, probojoval do druhého kola volby Karel Schwarzenberg. Zatím se ke své případné účasti v příštích volbách nevyjádřil, ale považuji to za málo pravděpodobné. Jeho osobnost si udržuje vysokou oblibu u velké části národa /množství podporovatelů na FB: 232tis., oproti množství podporovatelů Z. Škromacha na FB: 3tis./, ale současně má velké množství odpůrců. To by opět nepřispělo k „narovnání“ vztahů. Pochopitelně jeho případnou kandidaturu může ovlivnit i zdravotní stav.
Z politicky neaktivních osobností se profiluje jako vhodný kandidát armádní generál Petr Pavel, v současnosti náčelník Gen. štábu AČR, který si zanedlouho převezme předsednictví Vojenského výboru NATO. Na první pohled se může jevit jeho současná služba v armádě jako hendikep, ale pravdou je, že díky ní není vůbec svázán se žádnou politickou stranu v ČR. A to je právě to pověstné „NĚCO“, co by mohlo spojit současné rozhádané občany/voliče. O jeho osobních kvalitách svědčí i vysoká vyznamenání, která obdržel – mj. Řád čestné legie. Jeho (pravděpodobně) jedinou nevýhodou je, že by se musel vzdát své vojenské kariery. Některým lidem se také nemusí líbit představa, že by hlavou státu byl voják (i když třeba bývalý)... Na jeho podporu již vznikla na FB skupina „Petr Pavel prezidentem“, která každým dnem zvyšuje svůj počet podporovatelů (aktuálně cca 4,5tis.).
S blížícím se termínem voleb budou jistě přibývat další kandidáti. Kdo by mohl přibýt?
Napadá mě jméno Zdeňka Svěráka – osobnost mající charisma, inteligenci. Jeho kandidaturu si určitě umí představit i širší veřejnost. Opět jeho nenapojení na stávající politickou garnituru může být výhodou. Nevýhodou naopak může být jeho „přílišné“ spojení se „showbyznysem“ – vzpomeňme, jak byla dramatická činnost vyčítána Václavu Havlovi…
S rolí prezidenta by se určitě uměl vypořádat i Josef Tošovský, bankéř (bývalý guvernér ČNB) a politik. Jeho popularita (i přes určité zmizení z očí veřejnosti) pochází z dob, kdy byl ministerským předsedou přechodné vlády. Jeho volební pozici by ale určitě ztížily temné mraky z minulosti, kdy v roce 2007 byl osočen ze spolupráce s StB - která se však neprokázala. Jeho oponenti by tuto kauzu nepochybně znovu otevřeli.
V minulých volbách sice neuspěla, přesto není těžké představit si na pozici první prezidentky v historii ČR Zuzanu Roithovou. Tato dáma, s bohatými zkušenostmi s domácí i mezinárodní politickou sférou, bohužel není tolik populární mezi širokou veřejností – dle mého názoru u ní schází větší dravost v prodeji sama sebe do médií. Otázkou zůstává, bude-li chtít podruhé vkročit do téže řeky.
Asi není těžké odhadnout kandidaturu Jany Bobošíkové, která kandiduje takřka vždy a na vše. Současný poslanec Tomio Okamura se jeví jako další adept na kandidáta, byť s pramalou šancí na zvolení. Možná i další z minulých kandidátů učiní druhý pokus, např. Jiří Dientsbier ml. si v poslední volbě nevedl vůbec zle (skončil čtvrtý).
Určitě se ještě dočkáme dalších jmen. Která by napadla Vás?
