Ukrajinská vojska pomalu, ale jistě postupují. Osvobození zbytků území, z pod kontroly separatistů, je tak už jen otázkou (snad) krátkého času. A pak přijde čas rekontrukce bojí postižených oblastí, čas obnovy celé země, čas budování lepší perspektivy pro „obyčejné“ lidi, čas jednoty celého národa… Těžko. Ukrajina je zasažená stávající krizí více než se zatím zdá.
Vojenské vyřešení stávajícího problému je jen prvním úkolem současné vlády. A možná tím jednodušším. Až ustanou boje, nastane pro vládu „boj“ ještě těžší.
Proruská soldateska na východě země dokázala postavit proti sobě různé názorové proudy současné Ukrajiny – na jedné straně bojuje regulérní armáda, jednotky Ministerstva vnitra (donedávna oddané Janukovyčovi), dobrovolnické jednotky tvořené „proukrajinsky“ smýšlejícími lidmi, ale i bataliony lehce označitelné nálepkou „krajní pravice“ a, dle některých zpráv, i zahraniční dobrovolníci. Nyní je spojuje pocit ohrožení vlasti, boj proti společnému nepříteli. Ale co pak, až budou boje skončeny?
Lze předpokládat, že vládní jednotky zůstanou stále loajální vůči kyjevské vládě. Ale nikdo neumí odhadnout, jak se zachovají mnohé dobrovolnické útvary. Ty získaly zbraně, výcvik a bojové zkušenosti a stím související sebevědomí. Z některých zpráv už nyní prosakují jejich názory – nehodlají se smířit se ztrátou Krymu a někteří již začínají ostře kritizovat i současnou vládu, která, dle jejich mínění, zrazuje revoluci (=“Majdan“). Tyto jednotky nejsou tak početné, aby se mohly samy pokusit vrátit Krym Ukrajině. Ale mohou vážně ohrozit stabilizaci země a její návrat k mírovému životu.
Reálně tak hrozí rozdmýchání nové občanské války, jen s jinými stranami.
Má tento problém řešení?
Ano, ale nelze čekat na ukončení stávajících bojů. S řešením (možného) budoucího problému se musí začít okamžitě a to ve dvou souběžných krocích:
- Ukrajinská rozvědka má tyto oddíly identifikované. Velení protiseparastistické operace by mělo začít postupně, pomalu nahrazovat tyto jednotky vojsky pravidelné armády. Nelze je úplně stáhnout z bojů (obávám se, že by ani neuposlechly), ale lze jim postupně svěřovat méně důležité úkoly – např. strážní službu na příjezdech k bojové linii. Jejich „odstavení“ musí probíhat krok za krokem, postupně, nenápadně. Současně s tím je nutné neponechávat jejich činnost bez dozoru loajálních vojsk. Nebudou-li přímo v bojích, nebudou potřebovat těžší zbraně a současně budou více pod kontrolou Kyjeva.
- Západní státy (EU a USA) musí začít s pomocí výstavby nové Ukrajiny. Bude-li zabezpečen přísun potravin, paliva a dalších nezbytných surovin, zesílí pozice současné vlády a to pomůže ke klidu v celé zemi. Pomoc západu sebere ultrapravici možnost vyvolání sociálních nepokojů, které by přinesly jen další krveprolití.
Každopádně po skončení bojů zůstane Ukrajina nějaký čas ve stádiu, kdy bude silně závislá na zahraniční pomoci. Nepříjde-li tato pomoc včas a v dostatečném množství, může se Ukrajina topit v chaosu dalších několik let. A lze předpokládat, že chaosu by opět využily síly, kterým by vyhovovalo, kdyby se jakákoliv část země odtrhla (a připojila ke svému silnému sousedovi).
